můžeme si otevřít Boží slovo do epištoly Efeským druhé kapitoly. Efeským druhá kapitola od desátého verše a budeme číst ve jménu Pána Ježíše Krista. Efeským dva deset. Jsme zajisté, jeho dílo jsouce stvořeni v Kristu Ježíši ke skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili. Protož pamatujte, že vy někdy pohané podle těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteří slouli obřízka na těle, která se působí rukama, vy jste byli onoho času bez Krista. Odcizení od společnosti Izraele a cizí od úmluv, zaslíbení, naděje nemající a bezboha na světě. Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste někdy byli daleci, blízci učinení, jste skrze krev Kristovu. Nebo Onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zboři v hradbu dělící narůzno, a nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních vyprázniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka. Tak čině pokoj. A v mír u vodě oboje v jednom těle bohu skrze kříž vyhladiv nepřátelství skrze něj a přišet zvěstoval pokoj vám dalekým i blízkým. Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom duchu k Otci. Aj již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí boží vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus. Na němž všecko stavení, příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu, na kterémž i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v duchu svatém. A tolik z Božího vdechnutého, neumilného, neměného, nechybného, věčného a svatého slova. Skloníme se ještě jednou k modlitbě. Pane Bože, Otčenáš, Požehnej nám své slovo, které jsme tšetli. Dej nám rozumět tvému slovu. Promlouvej k nám a vyučuj nás ty sám. A požehnej nyní tvé kázané slovo. Zmocni k službě. Naplň duchem svatým. A tak se modlíme ve jménu Pána Ježíše Krista. Amén. Úžasný text, slova Božího. mnohé hluboké pravdy a ne všechno je nějak jednoduché k plnému porozumění. Ale ta podstata je jasná. A když začneme více a hlouběji studovat, začínáme vnímat tu pravdu všech těch věcí. A co to všechno znamená? Co nám Pán říká a co Pán Ježíš Kristus pro nás učinil? když i zbořil tu hradbu, která nás dělila na různo. Naším textem je ten čternáctý verš. Jenom ta první fráze, nebo onť, jest pokoj náš. Jeden z těch známých a drahých, velmi drahých textů písma pro lid Boží. My žijeme ve světě, který může být popsán, vystihnut těmito slovy jako svět chaosu, zmatku, sváru, nepokoje, kontroverze, konfliktu, jako svět plný hříchu. Boží slovo nám říká, že svět pak hyne a žádost jeho. Co to znamená žádost jeho? To jsou ty hříšné tužby světa, světského srdce, které je v každém člověku bezpáda. tužby, touha po naplnění, uspokojení těla. To jsou ty žádosti, žádosti světa. A tak boží slovo to všechno schrnuje. Svět pak umírá. A ty jeho žádosti vedou k smrti. Všechno to vede ke konci. To je náš svět. Všude, kde se podíváme kolem, svár, nepokoj, konflikt, zmatek, chaos, války. Samý hřích. Svět umírá z hříchu. Můžeme se podívat na stav politiky. Můžeme zvážit ty populární záležitosti naší doby, jako změna klimatu a ty všechny nesmysly, co jsou s tím spojené. Chaos, matek, bříh, falešnost, falešné motyvy. Můžeme zvážit stav církve, na církvě v plná světa, Můžeme zvážit školství, vzdělávání, zvážit rodinu, tu nejdůležitější buňku, základní buňku každé společnosti. Zvára, zmatek, konflikt, nepokoj, chaos. Když zvážíme jakoukoliv z těchto věcí mimo evangelium, tak bychom si vytrhali vlasy na hlavě. Ale jako děti boží s pánem Ježíšem Kristem v našem srdci můžeme mít dokonalý pokoj uprostřed absolutního chaosu a to je taková drahá pravda. Můžeme být uprostřed absolutního chaosu a jsme, jsme a můžeme znát a mít a zakušovat dokonalý pokoj v Pánu Ježíši Kristu. Tak veliký je náš Spasitel a tak veliké jeho spasení. Hvála Pánu Bohu za to. Je to jedna z těch nejdražších, nejvzácnějších věcí Dítěti Božímu, že Pán Ježíš Kristus je Jeho pokojem. Je Jeho pokojem. Jedna z nejdražších věcí pro Dítě Boží, že Pán Ježíš Kristus, Onť, jest pokoj náš. Dříve než můžeme mít a znát jakýkoliv pokoj, tak musíme nejprve být smířeni s Bohem. Písmo nám praví, že Pán Bůh Byl to On, kterýž smířil nás se sebou skrze Jezusa Krista. A pak dále v té stejné stati v 2. korintském 5. kapitole, smířte se s Bohem. Pán Bůh připravil smíření skrze Pána Ježíše Krista. jednorozeného Syna Božího. Není nikde jinde smíření. A nemůžeme mít žádný pokoj, nebudeme znát žádný pokoj, jestliže nejprve. Nebudeme smíření s věčným, svatým, všemohoucím, všude přítomným, vševědoucím Bohem na nebesích. To je tvá největší potřeba, příteli. Bez toho nebudeš znát jeden moment pokoje, ani chviličku pravého pokoje. Nebudeš znát, nebudeš mít. Všichni jsme zajisté zřešili a nemáme slavy boží. Aj jsme v nepřátelství s Bohem, to máme v našem textu, 15. 16. verš a nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, to učinil Kristus, aby ty oboje vzdělal samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj a v míru u vodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž. V míru u vodě, angličané tam přeložili smíření. O tom je tady řeč, o pokoji s Bohem. vyhladiv nepřátelství skrze něj, skrze Krista. To Pán učinil. 15. 16. verš naší kapitoly. Je nepřátelství mezi námi a Pánem Bohem, protože jsme hřišní. My nemůžeme znát zakusit vteřinku pravého pokoje, dokud nebudeme smířeni s Bohem. Ale, všimněte si, co je ve třináctém verši. Ale, začíná tím zlovem, ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste někdy byli dalecí, blízí učinění, jste skrze krev Kristovu. Smíření. Smíření. Spasení skrze krev Kristovu. V pokoj uvedení, v mír uvedení. smíření uvedení, když to tak řekneme. Matthew Henry, když dává takový přehled této kapitoly, jak jsem vám už nedávno zmiňoval, tak první část říká, že mluví o tom býdném stavu efeských, co se týče jich přirozenosti. Na to se týká všech nás, takoví jsme všichni byli, synové hněvu, mrtvý ve vynákach říších, náš bídný hrozivý stav před Bohem. Ale pak, druhá část, mluví o slavné změně, způsobenou v jejich životech spasením. Slavná změna způsobená v našem životě, skrze spasení pánu Ježíši Kristu. a už nejsme takoví, jací jsme jednou byli. Jsme zajisté jeho dílo, mimo jiné, čteme. A pak, konečně, třetí část, mluví o velikých a mocných výsadách, privilégiích, které patří jak židům, tak pohanům v Kristu. Nebo skrze pána Ježíše Krista. A ta poslední část začíná tím naším čtenáctým veršem. Nebo onť jest pokoj naš. A tedy, jsouce ospravedlní skrze víru, máme pokoj s Bohem. Skrze našeho Pána Jezukrista. Římanům pět jedna. Slyšme znovu. O spravedlnění, tedy souce zvíry, pokoj máme s Bohem. Skrze Pána našeho Jezukrista. Jak boží slovo je úžasné, jak všechno naprosto souhlasí a doplňuje se. Jeden autor, jedna kniha, jeden autor. Tedy nade všechno ostatní Pán Jižíš Kristus je pokoj náš s Bohem. Nade všechno ostatní Pán Jižíš Kristus je naším pokojem s Bohem. To je náš první bod. Ale za druhé, Pán Jižíš Kristus je pokoj náš v našem vnitru. On je naším pokojem v nás. Nejprve on je naším pokojem s Bohem, smířením s Bohem, ale zadruhé, on je naším pokojem v nás. V nás samotných, v našem vnitru. Písmo nám říká, o nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díkou činením prozby vaše z námi buďte bohu a pokoj boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájí ti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Tady to máme. Tady to máme. To je ten vnitřní pokoj. Ten pokoj v srdci a v mysli, který je všecken v Pánu Ježíši Kristu. V Pánu Ježíši Kristu, jedině v něm samotném. A pokoj Boží, který převyšuje všeliký rozum, hají ti bude srdcí vašich i smyslů vašich, srdce, mysl, v Kristu Ježíši. Páni Žíž Kristus je vším, všechno co máme v našem duchovním životě přichází skrze něj a jedině skrze něj. Boží slovo nám to znovu a znovu opakuje a potrhuje a zvýrazňuje všechno. Pokoj s Bohem skrze Krista. Pokoj uvnitř, skrze Krista, v Kristu. On je pokoj náš. On není jen zdrojem našeho pokoje. On je s tím pokojem samotným. On je tím pokojem. Kolosenský máme Kristus v nás, ta naděje slávy. A tady máme Kristus v nás, náš pokoj. Halleluja, halleluja. Ve světě plného chaosu, zmatku, nepokoje, sváru, konfliktu, On jest pokoj náš. Onť jest pokoj náš. V každé situaci, jestliže zarmoucení, či protivenství, úzkost, hlad, nahota, nebezpečenství, meč, onť jest pokoj náš. Je to skrze něj a v něm. že máme ten pokoj, který převyšuje všeliké myšlení. V jakékoliv situaci, v jakékoliv zkoušce ve vašem životě, v jakémkoliv konfliktu, možná s rodinou, s nejbližšími, možná i s těmi, kterých si velmi vážíme i pro jejich duchovní vzor v našem dětství a mladí, jejich výchovu, tak možná i v takovém konfliktu, o kterém mnoho vím po dlouhou dobu konfliktu s mým otcem, kazatelem Evangelia, a s jinými bývalými bratřími v Kristu. konfliktu, pro mnohé věci kompromisu, novoevangelikálního kompromisu, mnohé věci hříšních spolků, ekumény, všelijaké světskosti v církvi, tendenci a tolerance těchto věcí. Ve všech situacích všelijakých útoků proti vám, pro spravedlnost. On těst, pokoj náš. Kdybychom neměli toho pokoje, kde bychom byli? Jak by to s námi dopadlo? Jak bychom vypadali? Je to mým svědectvím, s děčností Pánu Bohu, a mému Pánu a Spasiteli Ježíši Kristu, že Pán nás provedl a provádí tímto vším a dává nám svůj pokoj. Zajisté jest naším pokojem. Ale za třetí, naposledy, Pánižíš Kristus je pokoj náš s ostatními. On je naším pokojem s ostatními. Začali jsme zvažováním toho chaosu a sváru a konfliktu všude kolem nás v tomto světě. Jaká naděje je pro člověka? Jaká naděje? Nalezení pokoje v našich vztazích s ostatními. V efeským druhé kapitole Apoštol mluví o té hradbě dělící na různo, ve čtrnáctém verši. Mluví o hradbě dělící narůzno. To je poukázání bratři a sestry a děti. To je poukázání na takovou zítku, která byla v chrámu a která dělila nádvoří pohanů od těch vnitřních nádvoří, kam mohly jenom židé. A tato hradba byla zbořena pánem Ježíšem Kristem. Byla zbořena tím, že ceremoniální zákon byl v něm naplněn. A tak ta hradba, co nás dělila na různo, byla zbořena. Protože v něm byl ten ceremoniální zákon naplněn. My čteme v patnáctém veršie a nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních, všechno ta ustanovení, ten zákon ceremoniální, on vyprázní skrze tělo své. On tyto všechny věci naplnil a ukončil. Byly naplněny v něm. A ta hradba, to rozdělení bylo zbořeno. A tak čteme dál, vožím slovu, že on tedy toto učinil, aby ty oboje, židy i pohany, vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak či nepokoj. A v míru vodě oboje v jednom těle, Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj. Pán Ježíš Kristus nás nejenom smířil s Bohem, ale smiřuje nás jedni s druhými. Smiřuje nás mezi sebou vzájemně. Uvádí nás v pokoj. To, o čem to všem mluví, i té zbořené hradby, dělící na různo, je na prvním místě. oddělení od pravého božího lidu, vyvoleného božího lidu. A tedy smíření s Bohem, ale mluví to také o smíření mezi námi. Pohané židé, jedno tělo v Pánu Ježíši Kristu. Smíření pokoj, onť je spokoj náš s ostatními. Haleluja, sláva Pánu, jak veliké je Jeho spasení. Jakákoliv naděje, pokoje s druhými. Je jenom Pánu Ježíši Kristu, je jenom Pánu Ježíši Kristu. Je jenom k nalezení Pánu Ježíši Kristu. A je to jedině křesťan, kristovec, který je člověkem přinášejícím pokoj, šířícím pokoj. Když hlásá Evangelium pokoje, jak máme v této epištole. A čteme šesté kapitole o těch, co mají obuté nohy v hotovost k Evangelium pokoje. Evangelium pokoje. Jediný křesťan je ten, který přináší pokoj. Když hlásá Evangelium pokoje, a žije k slávě Boží. Protože Kristovec, znovu zrozená duše, má Krista uvnitř. A Kristus je pokoj. A tam, kam přijde křesťan, přichází pokoj. My máme knížete pokoje. v našem srdci. Víte, že jedno z těch jmén Pána Jižíše Krista, Iziáš 9, 6, kníže nebo princ pokoje, to je Pán Jižíš Kristus. V této druhé kapitole, kterou jsme četli, jsme si jistě všimli v sedmnáctém verši další slovo o pokoji. A přišed zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým. Páne Žíž Kristus zvěstoval pokoj a jeho lid je obud k hotovosti toho hlasání, šíření Evangelia pokoje, protože to je zvěst našeho Spasitele. My ji šíříme dál a my přinášíme zvěst pokoje. Boží myšlení o nás je o pokoji. a neotrápení. Chvála Pánu Bohu za to opokoji. A tedy, Křesťan, i ve světě, který je plný chaosu, když má Krista ve svém srdci a v něj doufá, jak čteme v Izajáši, jeho myso, hledí k němu, tak má dokonalý pokoj. Člověka, spolehajícího na tě, ostříháš pokoj v pokoji, nebo v tebe doufá. Kristus nás, náš pokoj. Naše mysl upřiná na něj dokonalý pokoj. I ve světě totálního chaosu a zmadku a nepokoje můžeme mít dokonalý pokoj. můžeme znát a budeme znát a budeme mít dokonalý pokoj v Pánu Ježíši Kristu. On je pokoj náš. Království Boží, jak říkáme v Říjmanům, je spravedlnost a pokoj a radost. A to vše. Je v Pánu Ježíši Kristu, jedině v něm. To nám je přineseno a dáno v něm. On tě spokojnáš. On tě spokojnáš s Bohem. On tě spokojnáš v našem vnitru. A on tě spokojnáš s ostatními. Ať jsme šířiteli Evangelia pokoje. Ať naše nohy jsou obuty v hotovost k Evangeliu pokoje. A ať Páni Žíž Kristus je více a více vidět v našem životě. A jestli tak bude, tak všude, kam vejdeme, budeme přinášet pokoj Boží. A Pán bude používat naše životy jako svědectví druhým, působit skrze nás a zajisté i druhé přivádět k sobě skrze tebe, křesťané, jako jeho nástroje. Ať jsme těmi užitečnými služebníky na díle božím a plní pokoje Kristova. Ať nám Pán požehná své svaté slovo dnes a tě všechno k jeho cti a slávě, pro jméno Pána Ježíše Krista. Amén i amén.